Sedm kapitol ze života studentů jedné blíže neurčené estonské střední školy. Introvertní Joosep se stal terčem nejapných her svých spolužáků, které dráždí svou uzavřenou povahou. Žerty postupně přerostou v šikanu, jež vyústí v tragédii - k překvapení všech - i diváků. Mrazivé svědectví o ponižování lidské důstojnosti. // CSFD Komenty- Lehce přeceněné, ale přesto velmi kvalitní drama ze školního prostředí, které v mnoha scénách zachází do nejhlubších extrémů. Přes pochybnou kvalitu některých charakterů, které dotváří dojem třídy, lze psychologické rozpoložení některých jedinců chápat a včetně závěru skoro až podporovat. Přesto některé postavy působí trochu jako vata vedle několika stěžejních. Třída jako by se skládala z 20ti osob, jednoho vůdce, jeho tři hlavní pomocníky a tihle všichni proti pouhému jednomu chlapci, který se postaví na stranu šikanovaného spolužáka. V závěru se dostaví několik syrových pocitů, ale nejde se ubránit prvoplánovité snaze o tento dojem, skoro až umělý. Přesto výjimečný snímek mezi estonskou produkcí. // Estonci se tedy vytáhli. Jistě, námět je velmi silný a zvlášť, když v úvodu čtete, že je to inspirováno skutečnou událostí, ale ono to bylo i velmi dobře natočené, žádná vyprávěcí nuda, od herců, přes hudbu, kameru, střih, režii, celé zpracování je prostě dobré. // Když jsem před dvěma dny konstatoval, po zhlédnutí rumunského filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, že občas neškodí odpočinout si od americké filmové produkce u nějakého snímku z méně filmového státu, netušil jsem, že již za velmi krátkou dobu se přesvědčím o této pravdě. Nevzpomínám si, že bych někdy vidě estonský film, proto jsem byl velmi příjemně překvapen filmem Třída. Naprosto realisticky ztvárněné prostředí třídy, ve které je jeden chlapec šikanován a druhý se ho zastane mne naprosto dostalo! Ten film prostě nemá chybu. Člověku se jen tají dech, protože cítí, že to není jen nějaký scénář, tenhle totiž psal sám život a jak herecké výkony, tak i celková atmosféra jsou naprosto pravdivé a zdrcující! // Kdy se podobné filmy začnou točit u nás? Toť v čase, kdy se u nás tématikou mladých v lepším případě zabývají Gymply, Rafťáci a podobné typicky české, rádobyvtipné povrchnosti o nadržených, potažmo revoltujících pubescentech (jak příznačné, že hlavní trýznitel v Klass se dost podobá V. Kotkovi), toužebná otázka, nad kterou si zdejší filmový fanda jen rezignovaně povzdechne. Plné hodnocení dávám filmu z dosud mě neznámého filmového Estonska za působivé uchopení společensky závažného tématu, které navzdory nepřekvapivému průběhu a nijak extrovní formální stránce vyznívá v Klass patřičně mrazivě. Ony velmi nepříjemné a ponižující akty jsem ve škole téměř nezažil, ale do kůže Kaspara a Josefa jsem vklouzl snadno. Co byste, být jimi, dělali vy? Pane Janáku, prosím Vás, aspoň jednou se přestaňte ve svých filmech zabývat rozbouřenými hormony Kotka s Mádlem a natočte něco vážnejšího... ze života. Něco jako Klass.
|